Forma, nebo funkčnost?
Spory o tom, zda má být cílem designu především vzhled, nebo spíš co nejlepší funkčnost, jsou věčné a nekonečné. Pravda ovšem není ani na jedné straně, je to celé úplně jinak.
Uživatel se bojí
Uživatelé mají mnoho strachů. Strach z neznámého. Strach o své soukromí a svá data. Strach, že se ztratí, že zabloudí, že znovu nenajdou, co už jednou nalezli.
Tma pod svícny
Jádrem problémů při zadání designového projektu bývá neporozumění mezi dvěma odlišnými obory. Zdaleka ne vždy se ale musí jednat o úplně vzdálené světy.
Na začátku nikdo nic neví
Když se poprvé setkáme s novým klientem, většinou víme strašně málo o jeho oboru podnikání. A opačně můžeme předpokládat, že stejně málo on ví o webdesignu.
Stovky páček, čudlíků a hejblat
Mezi tvůrci webů a aplikací se najde vždycky dost lidí hluboce přesvědčených o tom, kolik všelijakých nastavení a přepínačů uživatelé nezbytně potřebují.
Paradox perspektiv
Provozovatelé webů často a snadno zapomínají, že mnoho z toho, co považují za samozřejmé a důležité, bývá pro jejich návštěvníky nepodstatné a nepochopitelné.
Klient: Opomíjená součást designu
Většina knih a webů o UX designu se zabývá prací designéra s uživateli a konkrétními postupy interakčního designu. Zcela klíčovou složku přitom často opomíjí.
Profese, kterou nikdo nezná, ale každý potřebuje
Málokdo si dokáže navrhnout sám dům a většinou se nespokojíme ani s návrhem technika ze stavební firmy. Ale když jde o web, je to hned jinak… Jenže proč?
UX design: Poločas rozpadu oboru
Stejně jako ostatní internetové obory, roste i UX design závratnou rychlostí. Blíží se doba, kdy málokdo dokáže obsáhnout celý obor, nastává čas specializace.
Klient a my: Projektová mezera
U jakékoli designové zakázky je to běžná situace: my nevíme skoro nic o klientově byznysu, on neví nic o designu. Mezi oběma světy zeje propast.