Grafické prvky ve vizuálním designu

Konkrétní grafické prvky jsou stavebnice, z níž skládáme výsledný vizuál. Má používat unikátní kombinace tvarů, barev a vazeb, a současně být konzistentní.

Prostorové uspořádáníbarvy určují celkový dojem grafického návrhu, ale to, co jej nakonec dělá jedinečným a specifickým, jsou až konkrétní grafické prvky použité ve stránce — logo, ikony, ilustrace, fotografie, animace, typografie, ovládací prvky i drobné detaily (linky, rámečky, stíny, vzory, ornamenty). Kreativní práce s prostorem a barvami může být považována za autorský záměr, ale až na samotných grafických prvcích se ukáže v plné nahotě grafikův rukopis, styl, podstata jeho práce.

Je to právě styl, který je pro grafický design nejpodstatnější. A to hned z několika ohledů, grafický styl musí být především:

  • konzistentní
  • unikátní
  • přiměřený

Jednotnost grafického stylu je určitě nejzásadnější parametr. Špatný a amatérský design se pozná právě podle nekonzistence a větší či menší rozháranosti jednotlivých grafických prvků. Pro weby tvořené negrafiky je typická nesourodá skládanka prvků posbíraných bez ladu a skladu z kdovíjakých zdrojů, ikony z jedné sady, ilustrace z jiné — a to v tom lepším případě, v extrémních případech můžeme vidět dokonce každou ikonu a ilustraci v úplně jiném stylu, z očividně jiného zdroje, od jiného autora.

Zde nemůžeme nezmínit otázku autorského práva a legálnosti kopírování grafických prvků z externích zdrojů. To je na odpovědnosti každého grafika a případné následky porušení zákona musí nést sám. Zodpovědného profesionálního grafika ani nenapadne, že by si jen tak odněkud zkopíroval obrázek, který se mu zrovna líbí, a použil ho do svého designu. Klíčovým slovem je tady licence, kterou musíme mít ke každému grafickému prvku použitému ve svém návrhu — ve vhodné verzi a s právy k užití pro ty účely a za podmínek, za nichž postupujeme svůj design klientovi.

Všechno na internetu má nějakého autora, vztahují se na to autorské zákony a k užití potřebujeme licenci, svolení autora.

Ale otázky autorského práva zde v tuto chvíli pomiňme — stejně jako mnoho jiných oblastí zmíněných v této knize tato problematika dalece přesahuje její rozsah a možnosti. Musíme se spokojit s tím, že je pro každého grafika naprostou nutností si autorské zákony náležitě nastudovat a ve vlastním zájmu je co nejúzkostlivěji dodržovat. A vraťme se zpět ke stylu našeho grafického návrhu.

Neboť jeho jednotnost jde ruku v ruce s další zmíněnou vlastností, kterou je unikátnost. Pokud pomineme případy, kdy coby grafik sáhneme po nějaké kompletní stavebnici grafických prvků, vytvořené v konzistentním stylu nějakým jiným grafikem, a design z ní pouze poskládáme (což lze za vlastní grafický návrh považovat jen s hodně přimhouřenýma očima), máme už jen jednu možnost, jak jednotného stylu dosáhnout: celý jej navrhnout sami, ve svém vlastním stylu. A je to právě osobitý autorský rukopis, co tvoří pěkný, zajímavý a unikátní grafický design.

Nebojme se být sví a hledat si vlastní výrazný a rozpoznatelný styl vizuálního vyjadřování. To je totiž v dnešní době cenná devíza, významná hodnota, s níž se může grafik prosadit. V opačném případě možná získáme „jistotu“ stálého místa řadového univerzálního grafika v agentuře, který umí podle zadání nasekat sterilní designy podle osvědčených vzorů, ale jsou-li naše ambice vyšší a chceme-li se stát grafiky vyhledávanými, je vedle samozřejmé kvality, profesionality a odbornosti výrazný autorský rukopis tím, co musíme potenciálním klientům nabídnout. Trh webdesignu je obrovský, denně po celém světě vznikají tisíce nových webů a mnoho zadavatelů touží po unikátnosti a osobitém designu. Pokud si budou vybírat, musí se náš styl do jejich širšího výběru vůbec dostat. A to se stane jen tak, že vytvoříme alespoň pár prací ve svém vlastním stylu, který z nich bude zřejmý na první pohled, a takové portfolio můžeme nabízet. Portfolio, kde je každý web v úplně jiném stylu — ne-li dokonce očividnou nápodobou stylu někoho jiného — je užitečné pouze pro přijímací pohovor do oné agentury, která hledá již zmíněného univerzálního a přizpůsobivého kresliče. Pro ostatní je ale naprosto nezajímavé a přejdou ho bez mrknutí oka, takových je dvanáct do tuctu. Ale portfolio prací v jednotném stylu, se zřetelným autorským rukopisem, to zaujme vždy. A i když třeba tento styl hned nepoužijí, tak někdy příště, kdy bude vhodnou volbou, si na něj okamžitě vzpomenou a nebudou se zdržovat tím otravným vybíráním…

Klíč k úspěchu: najít si vlastní styl a být svůj. Kopírování cizích stylů je cesta do zapomnění.

V neposlední řadě musí být grafický styl přiměřený, odpovídající zadání, požadavkům a potřebám klienta. Roztomilé ilustrace na webu instituce státní správy nebudou fungovat, stejně jako strohý industriální design webu komerčního rádia nebo drsný grungeově-streetartový styl na hravém webu pro předškoláky. Vždy musíme najít správnou formu a vizuální jazyk přiměřený potřebám výsledného díla. Pokud se správně netrefíme, bude náš třebas kvalitní, konzistentní a unikátní design nakonec úplně k ničemu.