UX design: Poločas rozpadu oboru

Stejně jako ostatní internetové obory, roste i UX design závratnou rychlostí. Blíží se doba, kdy málokdo dokáže obsáhnout celý obor, nastává čas specializace.

Když před dávnými lety začínal web, byl webdesign doménou programátorů. Tvorba webových stránek byla po dlouhá léta především technickým oborem, zahrnující coby hlavní dovednosti programování skriptů na serveru, správu databází a kódování HTML. Jen pomaličku v tomhle nerdovském podhoubí rostly zárodky nového hybridního oboru UX designu, který se začal zajímat o to, aby ty vytvořené weby fungovaly nejen technicky, ale i z lidské a obchodní stránky.

Ten zrod byl ale dlouhý a pomalý a skutečné etablování UX designu jako zcela nezbytné složky tvorby webů ještě delší. Není to zas tak dlouho, co pořád nejběžnějším a odborníky nejčastěji vysmívaným problémem webových firem byla nedostatečná příprava projektu, zanedbaný průzkum a odfláknuté specifikace. Ještě před pár lety se dávali za nejhorší protipříklady „designéři“, co se vrhají do práce a bez nějakých průzkumů a dostatku informací začínají kreslit wireframy nebo dokonce rovnou barevné obrázky úvodní stránky neexistujícího webu.

UX design jako svébytný a důležitý obor se ale mezitím prosadil a vyzrál, začal se vyučovat na školách a v kurzech a během pár let se ve firmách začalo objevovat čím dál víc mladých a odborně vzdělaných designérů, kteří už vůbec nechápou UX design jako nějaké kreslení barevných obrázků, ale především jako proces přetváření informací o zadavateli i budoucích uživatelích do produktu, který co nejlépe propojí jejich potřeby. Designéři, pro které tahle práce znamená hlavně výzkum, rozhovory, průzkum trhu, rešerše. Stejně tak dala své plody i dlouholetá osvěta ve firmách a už jen málokterá webová agentura nepovažuje základní výzkum a spoustu té neviditelné designérské práce, kterou před pár lety nikoho ani nepapadlo dělat, za něco samozřejmého a nezbytného.

Z extrému do extrému

Jenže pak se to najednou nějak přehouplo. Z ničeho nic můžeme v řadách těch mladých a nadějných UX designérů stále častěji potkávat úplně opačný typ protipříkladu: designéry, pro něž se průzkumy a hloubkové rozhovory staly svatým grálem, kam všechna práce směřuje a kde i končí. Skvěle zpracují průzkum trhu, provedou důkladné rešerše, rozhovory s klientem, typickými představiteli cílovky, možná dokonce i navrhnou nějaké vzorové persony a scénáře. Ale tím to hasne, dál už z nich nic kloudného nevypadne…

Jenže jako jsou wireframy a obrázky hlavním výstupem práce designéra, jsou průzkum a data pouze jejím vstupem. Podstata samotné designerské profese leží přesně mezi nimi. Hlavní prací designéra zůstává design, tedy analyticko-syntetická fáze, kde vstupní data zpracuje, a fáze kreativní, kde reálně vymyslí a vytvoří produkt, který těm datům vyhovuje. A ten pak zpracuje do nějakých výstupů a prezentuje.

Práce některých designerských týmů ovšem připomíná legendární vtip:

Jenže to má trochu větší háček, než abychom si vystačili s prvoplánovou kritikou. Během posledních dvaceti let se postupně původně nový obor webmasterů a webdesignerů, kteří zvládali všechno, rozpadl na samostatné profese — frontendisty, backendisty, databázaře, kodéry, ti pak dále na různé specializace a podobory a dnes už musíte shánět odborníka ne jen na vývoj frontendu, ne jen se specializací pouze na Javascript, ale už si musíte vybírat specialisty na jednotlivé frameworky a vývojové platformy. Stejně tak i UX design, který se taky původně odštípl ze stejného kadlubu, vyrostl a sám už se začíná rozpadat na dílčí podobory. Znalosti a dovednosti v každé jeho podčásti jsou už tak obrovské a neustále rostou takovou rychlostí, že pomalu přestává být v silách jednoho člověka obsáhnout ten obor celý — pokud se třeba někdo chce stát specialistou na hloubkové rozhovory nebo na uživatelské testování, už nemusí zvládat samotné navrhování struktury webu nebo detailů rozhraní.

Jak to v poslední době vídám ve firmách, doba už dozrává na to, abychom začali lépe odlišovat aspoň profese UX průzkumníka, UX designéra a návrháře UI. Stejně jako už dnes skoro jen extrémně výjimečně dokáže plnohodnotně vyvíjet současně frontend i backend a ještě kódovat HTML a CSS, čím dál méně lidí bude umět dobře současně všechno, co zahrnuje stále se rozrůstající obor jménem UX design. Bude důležité si lépe vymezit role v týmu a začít si ujasňovat, na kterou z těch částí se který UX designér lépe hodí a nač se bude specializovat.