Existující značka a vizuální identita jsou vždy základním východiskem designu
Každý návrh, volba barev i grafického stylu by měly začít od vizuální identity klienta (či jeho značky, produktu, služby). Pokud už existují nějaké takové specifikace použitelné pro web, má grafik mnoho práce usnadněno. S mnoha problémy se nemusí trápit, nemusí vymýšlet logo, jeho grafické deriváty, barevná schémata, vhodné kombinace písem — a vlastně ani nesmí. Všechny tyto věci dostane předepsané od klienta v grafickém manuálu, manuálu korportání identity (CI) či přímo v knize značky (brand book) a musí je dodržet.
Pravidla pro web v grafickém manuálu najdeme málokdy, musíme je tam doplnit sami
Je ale nutné přiznat, že celkem málo často je v takovém manuálu (pokud vůbec existuje) předepsána nebo nějak striktně definována podoba webové prezentace. Daleko častěji zde najdeme obecná pravidla, jazyk vizuální komunikace, pokyny pro aplikaci loga apod. Zbytek je už čistě na naší invenci. Nicméně tato pravidla musíme považovat za závazná a musíme se jimi řídit. Ovšem z vlastní zkušenosti mohu říci, že více nežli omezení jsem to vždy vítal jako nesmírně užitečnou pomoc. Nástroj, který mi jednak ušetřil spoustu práce a jednak taková předem daná pravidla příjemně vytyčí hřiště a vymezí základní prostor, ze kterého se dobře odráží k další práci.
Mít aspoň nějaká pravidla a aspoň základní požadavky klienta na vizuální identitu je vždy lepší než nemít vůbec žádná omezení.
Nejsou-li žádné limity jasné na začátku, co nejdřív si nějaké vymezme sami
Pokud klient nemá absolutně žádnou představu a neurčuje předem žádná pravidla a omezení na grafický design, značí to ve skutečnosti obvykle mnohem horší a náročnější práci. Neboť musíme onu chybějící vizuální identitu aspoň pro účely webu sami navrhnout od základu, vymyslet logo, jeho základní aplikace, barevná schémata, písma, nadefinovat základní vizuální konstanty — a musíme počítat s tím, že i když se klient bude zpočátku tvářit, že mu to je jedno a nechá to vlastně na vás, nebude výjimkou, že se mu nebudou předkládané návrhy zamlouvat, bude chtít další varianty a strávíte významně hodně času na návrhu nové značky či firemní identity ještě před tím, než se vůbec budete moci pustit do návrhu samotného webu. Neříkám, že je to pravidlem, ale v praxi se mi to stávalo celkem často. Proto také zde tolik doporučuji klientům moc nevěřit, co zdánlivě říkají, a snažit se z nich dostat ty skutečné informace a podklady. Když nic jiného, velmi nám tu pomohou alespoň informace o oblíbených a neoblíbených barvách i stylech webů, které nám klient sdělil v úvodním dotazníku.
Toto je jeden z těch momentů, kvůli nimž na začátku projektu z klienta dolujeme informace všemi možnými cestami.
Design vizuálu webu je velmi podobný tvorbě značky a firemní identity
Nastane-li tedy ta situace, že vizuální identita pro web není dosud nijak stanovena, musíme chtě nechtě začít tvorbou značky. Úmyslně zde neříkám tvorbou loga, ale obecněji značky, vizuální a komunikační identity. O logu můžeme v této fázi třeba jen prohlásit, že bude jednobarevné, kulaté, bílé na modrém pozadí a pro tuto chvíli to může stačit. I s takto vágně navrženým logem se dá bez problémů pokračovat, navrhnout systém barev, rozvržení prostoru, styl ikon a typografická pravidla — a pak se k logu dodatečně vrátit. Třeba jej nakreslit současně s vytvářením ikon. To je ostatně velmi efektivní postup s dobrými výsledky: navrhovat logo webu a hlavní grafické prvky současně. To totiž vede obvykle k dobré konzistenci a silné vizuální vazbě mezi logem, ikonami a dalšími prvky. Pokud je grafik navrhuje všechny najednou, má silnou tendenci je dělat velmi podobné, v jednotném stylu, nad stejným ideovým základem, v témže myšlenkovém rozpoložení. Jen málokdy vyjde grafika webu tak koncepčně jednotná a konzistentní, jako když se navrhuje všechna najednou, současně.
Malá poznámka k ikonám a piktogramům
Mnoho lidí podceňuje návrh ikon a vizuálního komunikačního systému. Udělat to dobře je těžké a vždy je lepší použít hotové řešení.
Pokud používáme dnes stále populárnější plochou, jednobarevnou grafiku (flat design), narazíme i na opačný postup, kdy máme vybrané sady ikon a dalších základních grafických prvků a logo přizpůsobíme jim. Na tom není nic špatného: vzhledem k velkému množství snadno dostupných a skutečně kvalitních a bohatých sad ikon a podobných piktogramů je dnes jen málokdy vhodné se pouštět do navrhování vlastních ikon a vizuálního informačního systému. Navrhnout je dobře totiž není vůbec jednoduché, věnuje se tomu samostatný a nijak jednoduchý obor designu a bez odborného vzdělání a velkých zkušeností i dobrý grafik snadno napáchá při vytváření vlastních piktogramů, ikon a jiné infografiky spoustu chyb. Většinou bude nejlepší volbou sáhnout po některé z volně dostupných sad ikon, často poskytovaných ve vektorovém formátu (např. SVG) či v podobě fontu (viz několik příkladů), takže jejich aplikace je velmi snadná — piktogram se pak nevkládá do stránky jako obrázek, ale jako textový znak, což mu poskytuje všechny možnosti, které má webová stránka pro manipulaci s textem: plynulou změnu velikosti, tučnosti, snadnou opakovatelnost, možnost vkládání, manipulace a animace pomocí CSS atd.
